Otevřené hodiny v 1.roč., listopad 2011
Malé ohlédnutí prvňáčka
Třebaže se to nezdá, máme za sebou již 15 týdnů od začátku školního roku. A i když čas plyne jako voda, můžeme se přesto na chvíli zastavit a ohlédnout se za našimi prvňáčky.
„Začátky jsou vždycky těžké“, říkávala moje babička a měla svatou pravdu. Vzpomeňme na 1. září, na nesmělé kroky, na plno neznámých školních zákoutí, na pocity každého prvňáčka, které se mu honily v hlavě. To vše je dávno pryč. Stálo nás to plno práce, úsilí, trpělivosti, ale stálo to za to.
Zkusme si teď představit, že jsme právě tím jedním žákem 1. třídy.
„Ještě před třemi měsíci jsem četl má, ma, me, le a neměl jsem ponětí o tom, že se věta skládá ze slov. Nyní už dokážu přečíst větu jako Moje máma vítá tetu. Baví mě to čím dál tím víc. Od psaní čárek, vlnek, obloučků a dalších jednotlivých tahů jsem se vypracoval na psaní písmen a slov. Protože se moc snažím, určitě budu moci brzo psát perem. V matematice vypočítám příklady do šesti a než se naději, budu umět i do deseti. Navíc jsem mohl svým rodičům ukázat na otevřené hodině dne 11. 11. 2011, co už všechno umím, a jak mi to ve škole jde. Myslím, že jsem udělal rodičům i paní učitelce velikou radost. Naučil jsem se orientovat na naší škole a už se nebojím, že bych se ztratil….“
Tak, co tomu říkáte? Již samotné datum 11. 11. 2011 vypovídá o tom, že by si všechny děti zasloužily velikou jedničku nejen za tuto hodinu, ale i za pokroky ve své dosavadní práci.
Přeji jim proto za celou školu, aby je učení bavilo, chodily do školy rády a dělaly paní učitelkám a rodičům samou radost.
Mgr. Jaroslava Koubíková
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |
 |  |